Lotus potřebuje bahno, aby vyrostl a rozkvetl. Moudrost a laskavost se rodí, když porozumíme utrpení.
Meditace v chůzi
Při chůzi můžeme být plně přítomní krok za krokem.
Meditace v chůzi je stejně důležitým pomocníkem při rozvíjení všímavosti jako např. sledování nádechu a výdechu. A má i podobné přínosy - tj. snížení stresu, odstup od myšlenek, regulace emocí a plnější prožívání života. Je možné, že při chůzi nedosáhnete takového klidu a uvolnění, jako při meditaci v sedě nebo vleže, zato je ale všímavost rozvinutá v chůzi mnohem živější, trvalejší a lépe se využívá každodenních situacích. Při tradiční meditaci v chůzi se snažíme omezit množství rozptylujících podnětů. Najděte si trasu dlouhou cca 10-15 kroků, která má jasně ohraničený začátek a konec. Postavte se na začátek a uvědomte si své tělo od chodidel až k hlavě. Pokud je některá část těla napjatá (např. ramena, paže hýždě, obličej) dovolte tělu ať se uvolní. Můžete si všimnout i dechu. Pak se klidnou chůzí vydejte na druhý konec trasy. Při chůzi si můžete uvědomit pohyb těla: jak jedna noha střídá druhou, jak se napíná svalstvo nohou, jak pohybujete boky, jak je do procesu chůze zapojeno celé vaše tělo. Zejména ale vnímejte doteky na chodidlech. Když jde pravá noha uvědomujte si pohyb a doteky pravé nohy. Když jde levá noha uvědomujte si pohyb a doteky levé nohy. Zní to jednoduše, ale budete se divit, co všechno za těch pár kroků stihnete promyslet a kolik dalších rozptýlení se objeví. Ať už se objeví jakékoliv prožitky, není to chyba, všechno jsou přirozené neustále se měnící prožívané procesy – myšlenky, zaujetí tím co vidíte, co slyšíte, tělesné vjemy atd. Všímejte si jak pozornost přirozeně „odbíhá“ od chůze a následně jemně a laskavě, veďte pozornost zpátky k pohybům chodidel. Není cílem násilím udržet pozornost u kroků pomocí křečovitého soustředění. Cílem je všímat si, jak pozornost odbíhá a vracet ji jemně a laskavě zpět do přítomnosti. Právě tím, že vracíme pozornost stále znovu a znovu k přítomnému prožívání se všímavost posiluje. A jako pomůcku využíváme chůzi. Tempo chůze je takové, které vám nejlépe pomůže zůstat pozorností v přítomnosti. Někdy to může znamenat rychlejší kroky jindy pomalé. Pokud chodíte pomalu, můžete pečlivě, se zájmem a zvídavostí prozkoumat fáze kroků – zvedání chodidla, nesení, pokládání, došlap. Když dojdete na konec trasy, uvědomte si opět celé tělo a dovolte mu, ať se uvolní. Pak si můžete uvědomit jasný záměr projít trasu všímavě (s lehkostí a laskavostí, bez křečovitého úsilí). A vyrazíte nazpátek. A tak stále dokola. Pro začátek můžete zkusit chodit 5 minut, ale zkušení meditující mohou strávit meditací v chůzi hodinu i déle. Při delší meditaci se mohou objevovat různé typy prožitků – od únavy a nudy po příjemné pocity klidu a plynutí. Všimněte si i techto pocitů a prozkoumejte je. Zkušenější meditující si mohou začít všímat postojů (chtivosti, odporu či naopak přátelského zájmu a pouštění), které pozornost ovlivňují. Zejména si všimněte chtění „mít dobrou, příjemnou meditaci“, nebo úporné snahy „splnit zadání“ a udržet pozornost u chodidel. Prozkoumejte tyto postoje. Znáte je i z jiných situací ve Vašem životě? |
Jiné podoby meditace v chůzi Kromě chůze „sem-tam“ je možné chodit v kruhu nebo do čtverce. Důležité je ale mít nějaké místo, které vám připomene, zda jste skutečně všímaví – zda pozornost nepohltil proud myšlenek apod. Samozřejmě můžete meditovat i na běžné procházce v přírodě nebo při chůzi za každodenními povinnostmi. Jen se připravte na to, že zde bude více rozptylujících podnětů a bude možná těžší se vracet do přítomnosti. Další tipy
|
|
- Pro psaní komentářů se přihlaste.