Každodenní etika - přátelský postoj k sobě i druhým

Dalailama v jednom rozhovoru prohlásil: "Zajímám se zejména o to, co nazývám sekulární etikou. Lidé, kteří se nezajímají o náboženství a víru, také chtějí žít šťastný život. Tyto lidi a zejména mladou generaci bychom měli naučit zvládat jejich negativní emoce čistě na základě každému dostupné zkušenosti a zdravého rozumu založeného na vědeckých poznatcích."

Dalailama přitom vychází ze základního principu buddhistické etiky - vlastní zkušeností ověřeného poznání, že jednání, které je motivované chtivostí, odporem nebo ignorováním skutečnost, vytváří utrpení pro nás i pro druhé. Opakem těchto neprospěšných motivů je přátelský postoj k sobě i druhým a jasné vědomí toho, co se právě děje s naším tělem a myslí. Tato etika není založena na víře v autoritu, která nám dává příkazy, trestá a odměňuje. Proto se stala inspirací i pro mnoho lidí, kteří se za buddhisty nepovažují, ale hledají praktickou orientaci v životě.

Inspirací pro každodenní život může být např. tzv. Pět předsevzetí:

1. Nezraňovat a nezabíjet lidi ani jiné vnímající bytosti.
2. Nebrat, co není dáváno.
3. Zdržovat se smyslové nestřídmosti (zejména bezohledné sexuality, např. nevěry.
4. Nemluvit nepravdivě nebo zraňujícím způsobem.
5. Neužívat omamné látky

Nejsou to příkazy, ale spíš doporučení, jak způsobovat sobě i druhým co nejméně problémů. Pokud je nedodržíme nemusíme se cítit provinile. Můžeme si ale pečlivě všímat, jaké důsledky přináší dodržování či nedodržování těchto pravidel nám a lidem kolem nás.

Můžete si přečíst podrobný článek Jan Burian: Buddhistická etika v praxi.