Recenze: Meditace pro zdraví

Naopak, když začnete krmit bílého vlka, může Vám to pomoci uzdravit vztah k sobě samým i k druhým lidem. Vědecký výzkum ukazuje, že pravidelné rozvíjení laskavého přijetí a přátelského porozumění odstraňuje stres, zmírňuje bolest a léčí řadu psychosomatických onemocnění.

Oba autoři této knihy již dlouho trpí chronickými bolestmi a hledali způsob, jak se s nimi vypořádat. Na základě osvědčeného kurzu MBSR vytvořila Vidyamala Burch osmitýdenní program, který je zaměřen zejména na zvládání chronické bolesti. V knize se setkáme s lidmi, kteří trpí bolestí po úrazech nebo kvůli zánětům šlach a kloubů či kvůli degenerativnímu onemocněním jako je např. roztroušená sklerosa.

Nicméně, jsem si jistý, že kniha bude přínosná i pro ty, kteří netrpí jen fyzickými, ale i bolestí psychickou - chronickým stresem, úzkostí, depresí, podrážděností a vyčerpáním.

Podobně jako v jiných kurzech všímavosti se setkáte s meditacemi zaměřenými na sledování dechu, procházení těla a všímavý pohyb. Důraz je však kladen na propojení všech meditačních cvičení s rozvíjením laskavosti. Později jsou meditace zaměřeny na laskavé přijetí bolesti a nepříjemných prožitků.

Autoři se nesnižují k lacinému „pozitivnímu myšlení“ a poučkám o tom, že bychom měli být šťastní, naopak otevřeně přiznávají, že evoluce nám dala mozek, který zveličuje hrozby a bagatelizuje odměny. To umožnilo našim předkům přežít, ale nám to někdy dělá ze života peklo. Z pohledu vývoje lidského druhu je důležitější, abychom přežili než to, abychom byli šťastní. Nicméně, díky pravidelnému cvičení všímavosti a laskavosti, je možné tento sklon k negativitě v našem mozku postupně měnit – naučíme se jak krmit bílého vlka.

Autoři dávají spoustu dobrých tipů pro meditaci. Pro někoho je např. obtížné přijímat své obtíže a sebe sama se soucitem. V takovém případě může pomoci vnímat sebe a své bolesti, jako by to byl trápení blízkého přítele.

Nechybí ani meditace, která rozvíjí všímavost k příjemným prožitkům a posilují vděčnost za ně. Například, chlapík, co se po havárii na motorce zotavoval v nemocnici, opravdu netušil, co příjemného by si v této situaci měl uvědomit. „Vždyť jsem sakra v nemocnici!“ Ale když to zkusil, uvědomil si po chvíli, jak příjemné je ležet v čerstvém povlečení, vnímat jeho vůni a strukturu látky. Podobných konkrétních a inspirativních popisů, jak lidé na meditace reagovali, najdete v knize spoustu.

Od šestého týdne je laskavost doplněna o otevřené uvědomování jakýchkoliv podnětů, které přijdou, ať už jsou příjemné či nepříjemné. Možná by Vás napadne: „A proč se vlastně nezaměřit jen na to příjemné a to nepříjemné ignorovat.“ Autoři ve shodě s vědeckými poznatku odpovídají: „Když se bráníte bolesti, je těžké vnímat podívanou na východ slunce, krásnou hudbu či přítomnost blízkého člověk. Předtím než se otevřete kráse a lásce je třeba odpor vůči bolesti oslabit.“

A konečně v sedmém týdnu je laskavost rozvíjena „klasickým způsobem“ k sobě a ostatním lidem (tady mi trochu chybělo, že laskavost nebyla směřována i ke zvířatům a přírodě obecně).

Opět nechybí živé (a musím říci dosti typické) popisy reakcí některých meditujících. Např. obavy z toho, že když budu laskavý, budu zranitelný, ostatní mne budou využívat. Pokud ale meditující vytrvají, zjistí, jak úlevné je přestat neustále napjatě sledovat, zda mám na druhé zaútočit, bránit se nebo se stáhnout. Jiní meditující se obávají, že když se zklidní, ztratí spontánnost a živost. Díky laskavosti ale zjistí, že se jim vrací jiná živost než automatické, bezmyšlenkovité reagování, které je řízeno strachem a hněvem. Je to klidná a radostná živost, která je napájena laskavostí a soucitem k sobě i druhým.

Jak autoři zdůrazňují: Když rozvíjíme laskavost k druhým lidem, je klíčové porozumět, co všechno máme společné: všichni dýcháme, všechny nás občas něco trápí, všichni chceme být spokojení. To může velmi pomoci těm meditujícím, kteří se izolovali od druhých představou, že jsou kvůli svému utrpení či nemoci nějak odlišní, a začali se druhých lidí bát, závidět jim nebo je dokonce nenávidět.

Jako doplněk k meditacím je nabízena propracovaná metodu na určování správného tempa činností a odpočinku, což může mít zásadní vliv na míru bolesti a stresu. Díky všímavosti si můžeme udělat přestávku ještě předtím, než si o ni bolest řekne.

V knize jsem objevil jen jednu drobnou faktickou chybu při popisu meditace procházení těla (str. 64) – pohyby pánevního dna při dýchání jsou skutečné, nejde jen o pocity.

Občas by text mohl být lépe logicky strukturovaný a úspornější. Celá kniha byl by mohla být o něco kratší.

Grafická úprava úprava knihy je slušná. Český překlad je celkem solidní, jen na několika málo místech zatahá za uši.

Ke knize je možné zdarma stáhnout nahrávky vedených meditací v češtině.

Závěr: Kromě lidí, kteří trpí chronickou bolestí, bych tuto knihu rád doporučil i lidem, kteří absolvovali „klasičtější“ kurzy všímavosti (např. MBSR nebo MBCT) a chtěli by více propojit všímavost se schopností laskavého přijetí a přátelského porozumění.