Sekulární nirvána - Jak západní medicína objevila jádro Buddhova učení

Jen si představte, že cítíte bolest tak silnou, jako je například bolest zubů, ale žádný zubař vám nedokáže pomoci. Jaké emoce byste prožívali? Možná strach? (Jak jen budu tu bolest zvládat?) Nebo bezmocný vztek? (Ať už ta hrozná bolest konečně přejde!) Nebo sebelítost? (To se může stát jenom mně.) Nebo depresi? (Život už pro mne nemá smysl, kvůli té bolesti se nedokáži z ničeho radovat.) Na fyzickou bolest se jakoby nalepí vrstvy bolesti psychické. Ta je důsledkem stresu. Stres je přirozená reakce na ohrožení. Problém nastává, když stres trvá příliš dlouho a stává se chronickým. Fyzickou bolest je někdy těžké vyléčit, ale se stresem se pracovat dá. Je možné změnit, jak se k bolesti postavím, jak na ni reaguji. A to je právě hlavním cílem meditace všímavosti.

Ve vysoce kritickém lékařském prostředí, navíc v nábožensky dosti konzervativních Spojených státech, je nutné prezentovat léčebné programy čistě sekulárně – tedy světsky, nezávisle na náboženství. Kabat-Zinn tedy vyloupl z buddhistické meditace jádro, které mohlo pomáhat všem lidem bez ohledu na jejich duchovní orientaci. Vytvořil osmitýdenní kurz, který pojmenoval zcela neutrálně: Na všímavosti založené snižování stresu (Mindfulness-based stress reduction, MBSR). Lékaři, kteří nedokázali trpícím pacientům pomoci, nakonec tento program experimentálně povolili – koneckonců nic horšího už se pacientům stát nemůže. A ukázalo se, že kurz funguje – do jisté míry snižoval fyzickou bolest, ale hlavně snižoval míru stresu, kterou lidé kvůli bolesti pociťovali. Bolest už nebyla hrozivá noční můra, nesmiřitelný nepřítel, který ničí veškerou radost ze života. Lidé, kteří programem MBSR prošli, dokázali bolest lépe zvládat – nepotlačovat ji, neutíkat od ní, ale přijímat ji bez rezignace, prostě jako přirozený proces, který je součástí jejich života.

Ukázalo se, že tento kurz je úspěšný nejen u pacientů, kteří trpí chronickou bolestí, ale i u lidí, kteří trpí depresemi, úzkostmi, nemocemi oběhové soustavy a řadou psychosomatických onemocnění, kde hlavní roli hraje stres. A nejen to – ukázalo se, že tyto kurzy pomáhají zvládat stres i lidem, kteří nemají žádnou klinickou diagnózu. Téměř všichni lidé zápasí se stresem v práci či ve vztazích a chtějí být vyrovnanější, dělat více věcí pro radost, méně se obávat neúspěchu a být přátelštější k sobě i druhým.

Po celá osmdesátá léta byl program MBSR pečlivě vědecky testován na University of Massachusetts. Postupně začaly vycházet první studie v seriózních vědeckých časopisech. A v devadesátých letech se k výzkumu připojili i neurovědci a přinesli důkazy, že cvičení všímavosti mění funkci i strukturu mozku. U meditujících se například snižuje aktivita pravé přední mozkové kůry, spojené s negativními emocemi a pocity vyčerpání, a posiluje se aktivita stejné části mozku na levé straně, která je spojena s pocity štěstí, nadšení a energie. Zobrazení mozku magnetickou rezonancí prokázalo po kurzech všímavosti zvýšení koncentrace šedé kůry mozkové v oblastech, které se podílejí na paměti, regulaci emocí, empatii, sebeuvědomování a zaujímání postojů.

Díky vědeckému výzkumu se zvýšila důvěra, že meditace všímavosti není jen nějaká další alternativní léčba, ale seriózní a efektivní metoda zvládání stresu. Díky desítky let trvající, poctivé a trpělivé práci se Kabat-Zinnovi a jeho kolegům podařilo začlenit meditaci všímavosti do mainstreamového zdravotnictví.

Od devadesátých let se programy MBSR a jejich varianty úspěšně šíří po celém světě. A to nejen ve zdravotnictví. Pomáhaly a pomáhají snižovat stres zaměstnancům v korporacích, sociálním pracovníkům i jejich klientům, učitelům i studentům, vojákům, věznům, prostě všude, kde silně působí stres.

Po roce 2010 se ve Spojených státech a v západní Evropě „mindfulness“ stalo módním slovem. Knih o všímavosti přibývá exponenciální řadou a nepíší je již jen psychologové a lékaři, ale i politici, byznysmeni a celebrity ze světa médií.

A co na to buddhisté?

Asi nejvýznamnějším představitelem buddhismu, který vědecký výzkum meditace a její sekulární využití podporuje, je Dalailama. V jednom rozhovoru prohlásil:

Pokud se jedná o zvládání emocí, nejlepší metodou je takzvaná meditace. Ne kvůli příštím životům. Ne kvůli tomu, abychom přišli do nebe. Ale kvůli každodenní pohodě.
…Můj hlavní zájem nepatří těm, kteří meditují kvůli své náboženské víře. Zajímám se zejména o to, co nazývám sekulární etikou. Lidé, kteří se nezajímají o náboženství a víru, také chtějí žít šťastný život. Tyto lidi a zejména mladou generaci bychom měli naučit zvládat negativní emoce čistě na základě zkušeností, které jsou každému dostupné, a zdravého rozumu opřeného o vědecké poznatky.¹

Nicméně mnozí buddhisté Dalailamův postoj nesdílejí a bojí se, že sekulární verze mindfulness udělá z buddhistické moudrosti psychologický fast food – McMindfulness. A dlužno říci, že tyto obavy jsou do jisté míry oprávněné. Psychologové, koučové a různí poradci osobního rozvoje, kteří si sotva přečetli jednu příručku o všímavosti, hned chtějí dělat vlastní kurzy všímavosti. Jedním z důvodů je, že se z mindfulness, zejména v prostředí velkých korporací, stává slušný byznys. Rychlokvašeným učitelům meditace, ale chybí soustavná meditační praxe, a proto nechápou do hloubky, co vlastně všímavost přináší. Není to jen stabilnější soustředění, vyšší pracovní výkon a schopnost pracovat ve stresujícím prostředí. Všímavost přináší v první řadě schopnost pochopit, co je pro mne v životě opravdu důležité. Pokud dělám práci, která je v souladu s mými hodnotami, možná se můj pracovní výkon skutečně zvýší. Ale pokud tomu tak není, může mi všímavost pomoci zvládnout strach z nejistoty a prosadit v práci změny nebo z ní odejít. A to se netýká jen práce, ale mezilidských vztahů obecně.

Nejvyšší cíl buddhistické cesty je nirvána – osvobození od psychické bolesti. A to je, podle Buddhy, možné již v tomto těle, v tomto životě. Neznamená to, že nebudeme prožívat nic nepříjemného, ale spíš to, že nás emoce nebudou ovládat. I když se o nirváně na kurzech všímavosti přímo nemluví, zkušení učitelé zdůrazňují právě toto – nemučit se nepříjemnými emocemi a nelpět na těch příjemných.

Stará modlitba říká: Bože, dej mi vyrovnanost, abych přijímal věci, které změnit nemohu, odvahu, abych měnil věci, které měnit mohu, a moudrost, abych je uměl od sebe odlišit. Současná neurověda potvrzuje, že všímavost nám dává vyrovnanost, odvahu i moudrost, abychom mohli žít plnější, radostnější a smysluplnější život. Všímavost ovšem není boží milost či nadpřirozená moc, je to přirozená schopnost, kterou každý z nás může po celý život rozvíjet.

Buddhovo učení se úspěšně šíří již 2,5 tisíce let právě díky tomu, že se dokáže přizpůsobit praktickým potřebám a světovému názoru různých kultur. A Západ si našel jednu z hlavních cest k jádru Buddhova učení právě díky sekulární meditaci všímavosti.

Autor: Honza Burian

1. Dan Rather Reports, episode 313: Mind Science [online]. axstv. Dostupné na WWW:

<http://www.axs.tv/ui/inc/show_transcripts.php?ami=A5156&t=Dan_Rather_Rep....

Psáno pro literární časopis Pandora, 1/ 2016.