Otevřená meditace

MBCT
Můžete důvěřovat své mysli, že se sama učí a léčí tím, že si prostě jen všímá, co se děje právě teď...



Tuto meditaci můžete dělat kdykoliv, jakkoliv dlouho, tak často jak si vzpomenete. Můžete ji dělat v jakékoliv pozici a při jakémkoliv pohybu.
Při této meditaci nezaměřujete pozornost na nějaký konkrétní děj, ale necháte pozornost, ať se sama přesouvá k tomu, co ji zaujme. Vše, na co se pozornost zaměří i samotné přesouvání pozornosti, prožíváte jako přírodní proces, jako proud neustálých změn, podobně, jako když teče řeka nebo plynou oblaka na obloze.
Nic zvláštního NEMUSÍTE, dokonce ani meditovat nemusíte, pouze si MŮŽETE všímat, jak se pozornost přesouvá a na co se právě zaměřuje.
Může to být cokoliv, např.:

  • tělesné počitky (tělesná pozice, dech, tvrdé/měkké doteky, teplo/chlad, pohyb/nehybnost, napětí/uvolnění)
  • smyslové vjemy (vidění, slyšení, čich, chuť)
  • pocity (příjemné, nepříjemné, neutrální)
  • myšlenky (nesnažte se myšlenky zastavit, když se objeví, tak si všimněte jak vznikají, rozvíjejí se a zanikají
  • emoce
  • impulsy k jednání
  • stavy mysli (zájem/nezájem, uvolněná mysl/sevřená mysl, svěžest/ospalost, klidná/neklidná mysl, apod.)
  • a hlavně, jaký postoj k přítomnému prožívání se v mysli objevuje? Chtivost, odpor či zmatek nebo naopak laskavost, přijetí a moudrost?

Ale ani do všímání se nijak nenuťte. Čeho si všimnete toho si všimnete. Nemusíte se o nic snažit, nic řídit nic kontrolovat. Můžete důvěřovat své moudrosti, že se sama učí a léčí tím, že si prostě jen všímá, co se děje právě teď...
Pokud mysl něco rozptýlí, zapomenete plně prožívat přítomnost, tak ve chvíli, kdy si to uvědomíte, už jste zase všímaví. A to je důvod k radosti :) Pokud se objeví nespokojenost, posuzování (nejde mi to, je to moc těžké, apod.), podráždění či obavy, tak si prostě jen povšimněte, že tyto procesy v mysli vznikly. A s jemností a laskavostí můžete pokračovat v otevřené meditaci.
Pokud byste se při meditaci ztráceli, nevěděli co dělat, nebo kdyby byla Vaše mysl mysl příliš roztěkaná, tak se vždycky můžete vrátit ke svému dechu, který vás zakotví v přítomnosti. Spočiňte nějakou chvíli u dechu, uvědomujte si nádech a výdech, počkejte až se mysl zklidní a pak zas můžete nechat pozornost volně přesouvat.